Výroba
a
příprava homeopatik
Výroba homeopatik spočívá v tom, že se z původní substance připraví matečná tinktura nebo triturace, která se následně opakovaně ředí a dynamizuje. Poté se výsledná potence přenese na nosič (alkohol, voda, cukrové kuličky, tablety). Důležitá je nejen chemická příprava, ale i přesné provedení protřepávání, které se považuje za zásadní pro vznik „léčivé informace“.
Výroba homeopatického léku je kombinace farmaceutického postupu (extrakce, ředění, míchání, sušení) a energetického procesu (dynamizace protřepáváním). Z hlediska homeopatie jde o „přenesení životní síly“ původní substance do neutrálního nosiče (voda, alkohol, cukr).
1. Získání výchozí substancí potřebných k výrobě homeopatik
2. Příprava matečné tinktury (Tinctura mater)
3. Potencování (dynamizace)
4. Přenos na nosič
5. Kontrola kvality
6. Označování
Zdroj: rostlinný, živočišný, minerální nebo chemický.
Podoba: čerstvá rostlina, sušená rostlina, minerál, kov, sekrety živočichů apod.
Čistota: kontrola, zda neobsahuje nečistoty nebo příměsi, které by ovlivnily účinek.
Sklízí se nejčastěji za čerstva, v době, kdy má rostlina nejvyšší životní sílu (např. v květu, v poledne, při určité fázi měsíce – podle tradice).
Používá se celá rostlina nebo její část (kořen, list, květ, semeno).
Zpracování musí začít do několika hodin po sběru, aby nedošlo ke ztrátě vitální síly.
Příklad homeopatik:
Arnica Montana, Chamomilla, Dulcamara, Stramonium, Opium,
Nelze přímo rozpustit → musí se nejprve triturací (drcení s mléčným cukrem) převést do jemné podoby, aby se mohla přenášet energie při ředění.
Některé kovy (např. zlato, stříbro) se taví a poté mechanicky rozmělní.
Příklad homeopatik:
Sulphur, Phosphorus, Kalium carbonicum, Natrium carbonicum, Ammonium carbonic, Zincum, Mercurius solubiis, Hepar sulphur, Causticum, ...
Používají se sekrety, mléko, jedy, krevní produkty, tkáně apod.Extrémně jedovaté látky (např. Lachesis – hadí jed) se ihned ředí alkoholem pro bezpečnost.
Příklad homeopatik:
Apis melifica, Tarantua cubensis, Lachesis, Lac humanum, Carcinosin, AIDS nosoda, Tuberculinum, Psorinum, Crotalis, Sepia, ...
Kyseliny, soli a jiné syntetické látky se zpravidla rozpouštějí ve vodě nebo alkoholu a poté se z nich připraví matečná tinktura.
Příklad homeopatik:
Acidum suphuricum, Acidum nitricum, Acidum phosphoricum, PVC, ....
Matečná tinktura je „první extrakt“ látky, z něhož se dělají potence.
Čerstvá rostlina se nadrobno naseká.
Smíchá se s 90% etanolem (poměr bývá 1 díl rostliny : 2–3 díly alkoholu).
Macerace probíhá obvykle 14 dní v temnu, při pokojové teplotě.
Každý den se nádoba protřepává.
Po maceraci se směs přefiltruje a získaná tekutina je matečná tinktura.
1 díl minerálu se rozetře s 99 díly mléčného cukru (pro C potenci) nebo s 9 díly (pro D potenci).
Triturace probíhá 1 hodinu v porcelánové třecí misce, střídají se fáze drcení a stírání.
Tak vznikne první ředění (1C nebo 1D), z něhož se pak pokračuje dál.
To je jádro homeopatické výroby.
Do lahvičky se vloží 1 díl matečné tinktury.
Přidá se 99 dílů rozpouštědla (pro C).
Silně se protřepává (mechanická energie – tzv. sucusse) alespoň 100krát proti pružné podložce.
Výsledkem je potence 1C.
Z 1C se vezme 1 díl, přidá se 99 dílů alkoholu, znovu protřepe – vznikne 2C.
Postup se opakuje podle požadované potence (např. 30C, 200C, 1M).
Centesimální (C) → 1 : 100
Decimální (D nebo X) → 1 : 10
LM/Q → 1 : 50 000 (speciální postup vyvinutý Hahnemannem)
Lahvička se naplní zčásti roztokem a zbytek zůstane prázdný, aby se vytvořil prostor pro pohyb tekutiny.
Provádí se silné úderné protřepání (Hahnemann doporučoval 100×, dnes se používá 10–100×).
Energie z úderu se přenáší na rozpouštědlo → vzniká tzv. dynamizace.
Při každém kroku se prášek ředí novou dávkou laktózy.
Standardně se připravuje až do 3C triturace, a odtud už lze pokračovat tekutým potencováním.
Po dosažení požadované potence se lék přenese na formu, která je vhodná pro podávání pacientovi:
Nasypou se do skleněné nádoby.
Pokapou se příslušným potencovaným roztokem.
Nechají se v temnu usušit.
Uchovávají se v tmavých skleněných lahvičkách.
Používají se přímo z potenciovaného roztoku (v alkoholu).
Někdy se ředí ještě vodou těsně před podáním.
Potence se vmíchá do vhodného nosiče (laktózový prášek, mastný základ, fyziologický roztok).
Dodržuje se Homeopatická farmakopeie (Evropská, Německá, Americká, Indická).
čistota alkoholu a cukru,správný poměr při ředění,správný počet succussí,sterilita (u injekčních forem),označení šarže.
Latinský název suroviny (Arnica montana),
Potence (např. 30C, D12, LM1),
Léková forma (globule, kapky, mast),
Výrobce a číslo šarže,
Datum výroby / exspirace.
V homeopatii se předpokládá, že ředěním a succussí se neztrácí účinnost, ale naopak „odhmotňuje“ a posiluje vitální otisk látky.
Každá potence má jinou kvalitu působení (nižší – více tělesné, vyšší – více mentální a duchovní).